Syndrom karpálního tunelu je nejčastější nemoc z povolání u nás. Často postihuje lidi, pracující v kanceláři, kteří jednostranně zatěžují zápěstí. Co je syndrom karpálního tunelu? Týká se i vás? Jak předcházet jeho vzniku nebo brzdit jeho rozvoj?

Koho se týká?

Předpokladem rozvoje tohoto onemocnění jsou činnosti nebo práce, vyžadující opakované používání prstů. Vzniká především při nadměrném, dlouhodobém a stereotypním či jednostranném přetěžování ruky a zápěstí. Obecně se má za to, že syndrom karpálního tunelu postihuje nejvíc lidi kancelářských profesí. Ovšem častěji se vyskytuje u osob pracujících na montážní lince při stereotypní činnosti, jako je výroba, šití, dokončovací práce, čištění a balení masa, než u osob, které pracují na počítači. Zajímavé také je, že se vyskytuje častěji u žen než u mužů (až trojnásobně) a u starších osob častěji než u mladších. Na druhou stranu přibývá případů mladých lidí pracujících s počítačem, ať už v kanceláři, či z domova, kteří tento problém musí řešit, často dokonce i operativně.

Co je karpální tunel?

Karpální tunel se nachází v horních končetinách v oblasti zápěstí. Jde o úzký kanál v zápěstí, který funguje jako průchod pro nervy, cévy a šlachy mezi předloktím a dlaní ruky. Tvoří jej půlkruh karpálních kostí, vazy, které drží karpální tunel pohromadě, střední nerv, jenž dává sílu palci a ukazováčku a poskytuje cit většině prstů na ruce, a šlachy připojené na svaly předloktí a na kosti v ruce, které umožňují ohýbat palec a ostatní prsty.

Syndrom karpálního tunelu a jeho příznaky

Pokud se karpální tunel zúží, vytvoří se neúměrný tlak na střední nerv a šlachy v zápěstí. Stlačení středního nervu vyvolá otupělost až necitlivost, případně brnění či slabost v prstech, bolest v ruce, nebo dokonce v celé paži. Tyto příznaky se nesmí přehlížet, i když zpočátku vypadají nevinně. Jakmile začne bolest přetrvávat či se stupňuje, už mohou být možnosti jejich eliminace omezené, případně se syndrom karpálního tunelu musí řešit operativně.

Jak se syndromu karpálního tunelu bránit?

Ideální je jeho rozvinutí předcházet, i když nikdy nemáte zaručeno, že se mu zcela vyhnete. Zvlášť pokud hodně pracujete s myší, klávesnicí nebo děláte jinou stereotypní činnost, jež přetěžuje zápěstí. Ovšem existují opatření, která je vhodné dělat preventivně a naučit se je již v mladém věku. Jsou to:

• Dbát na správnou polohu ruky při práci na počítači. Zápěstí by při tom mělo být ve střední poloze a uvolněné. Klávesnice nebo myš by měla být ve výši loktů (ohnutých v pravém úhlu) nebo mírně níže. Nejsnáz si nastavíte správnou pozici, pokud máte k dispozici výškově nastavitelný stůl. Pořiďte si ho domů nebo požádejte svého zaměstnavatele, aby vás jím vybavil.
• V pravidelných intervalech uvolňovat zápěstí. Během práce si dělejte časté krátké přestávky. Stačí pár minut každou hodinu. Během nich můžete zápěstím lehce pohybovat – do stran či do půlkroužků. Ale pozor! Vyhýbejte se krajním polohám zápěstí, ty mohou naopak ke vzniku syndromu karpálního tunelu přispět!
• Dělejte jemné úhozy. Při ťukání do klávesnice či třeba poklady snižte sílu úhozu a klepejte uvolněně, lehce a opatrně. Pokud dlouho píšete či kreslíte, pořiďte si měkké psací či kreslicí pomůcky (měkké tužky, měkká pera, stylusy s velkým a měkkým adaptérem apod.).
• Používejte ergonomické pomůcky. Pořiďte si myš s podložkou pod zápěstí, které jej podepře a umožní mít jej při práci uvolněné. Nebo rovnou zvolte vertikální myš. Sice si budete muset chvíli zvykat, ale vyplatí se to. Stejně tak je vhodná klávesnice s měkkými klávesami.
• Zlepšete si držení těla. Budete se divit, ale i správné celkové držení těla a narovnaná záda prospívají dobrému fungování karpálního tunelu.
• Střídejte činnosti. Pokud to jen trochu umožňuje vaše pracovní náplň, střídejte činnosti. Psaní na klávesnici prokládejte vyřizováním pracovních telefonátů, poznámky si pište rukou a podobně.
• Držte ruce v teple. Ne vždy můžete ovlivnit teplotu místnosti, ve které pracujete. To je aktuální i v open-space kancelářích, kde může být chladno nebo průvan. Pak při práci používejte rukavice bez prstů, které zajistí teplo vašemu zápěstí a zamezí ztuhlosti svalů v této oblasti.
• Cvičte a stimulujte svaly rukou. Nejlepší cviky vám přímo na míru doporučí fyzioterapeut či lékař, ale primárně je důležité stimulovat méně využívané části rukou a naopak uvolňovat přetěžované partie. Lze využít měkké gumové míčky, případně míčky s výstupky, tzv. ježky, používat měkké masážní metody a jednoduché uvolňovací cviky (půlkroužky zápěstí ve střední poloze, přejíždění palcem po středu vnitřní strany zápěstí až do dlaně apod.).

Autorka: Eva Suchomelová

Zdroj foto: Canva