Trávíte velkou část svého pracovního času u počítače? A víte, jaká zdravotní rizika vám při práci na počítači hrozí? Je jich hned několik, ale naštěstí se jim dá předcházet vhodným pracovním prostředím i dodržováním hygieny práce.

Možná jste si toho už také všimli: pokud dlouho pracujete na počítači, dostaví se únava, bolest hlavy, ztuhlost šíje, pálení očí. Jestliže budete tyto signály zanedbávat, zaděláte si na chronické zdravotní problémy. Důležité je vědět, které části těla jsou nejvíce ohroženy, a aktivně vzniku potíží předcházet. Vezměme to od hlavy k patě:

1. Oči

Zrak, namáhaný dlouhými hodinami hledění do obrazovky, může začít trpět syndromem počítačového vidění (CVS). Jde o dočasný stav zhoršení zraku, který se projevuje podrážděností očí, jejich pálením, slzením, někdy i pocitem suchých očí. Snižuje se schopnost zaostření, takže člověk pak vidí rozmazaně nebo dvojitě. Příznaky odezní, jakmile člověk přeruší práci a přestane sledovat jakýkoli monitor či displej (tedy i do mobilu či tabletu). Stejně tak oči zatěžuje nevhodná vzdálenost od monitoru, která by měla činit minimálně 40 cm a horní okraj obrazovky byl v úrovni vašich očí. Správnou výšku monitoru lze zajistit různě, ale pohodlně to zvládnete, pokud při praáci používáte polohovací pracovní stůl.

2. Krk a ramena

Lidé nejčastěji při práci s počítačem sedí, což vede k přetěžování páteře. Nejvíc trpí krk a ramena, jejichž svaly často při dlouhém setrvávání v nepřirozené poloze zatuhnou. Často v této oblasti vznikají blokády, které mohou vést až k chronickým obtížím. Předejít tomu lze, pokud začnete střídat práci vsedě s prací vestoje a také pohybem. Když si uděláte při práci na počítači pravidelné přestávky spojené s protáhnutím či malou procházkou, už 5 minut udělá divy. Ideální je zařadit alespoň jednou týdně také intenzivnější pohybovou aktivitu v délce 1-2 hodin, případně každodenní 30minutovou svižnou procházku přírodou.

3. Ruce

Znáte RSI neboli syndrom z opakovaného namáhání? Vzniká neustálým opakováním drobných pohybů, špatnou polohou těla při sezení a nepřetržitým svalovým napětím během práce na počítači. Postihuje zejména horní končetiny a může se projevit poškozením šlach a prstů, problematickou hybností ramenního pletence a tenisovým loktem. Jak se toho vyvarovat? Důsledně dbát na ergonomii práce na počítači. Vybrat si vhodnou židli a správně ji nastavit, ulehčit si práci pomocí polohovacího stolu, podkládat si ruku, jež pohybuje myší, gelovým polštářkem (existují podložky pod myš s integrovaným polštářkem pod zápěstí) atd.

4. Psychika

Nezanedbatelnou součástí úspěšné, efektivní a zdraví nepoškozující práce na počítači je také vyrovnaná psychika. Kupodivu i pro ni představuje práce na počítači především v administrativním prostředí výraznou zátěž. Jedním z rizik je syndrom nezdravých budov (SBS), který postihuje o trochu víc ženy. Důsledkem je emoční labilita, náhlé změny či dlouhodobé poklesy nálad, vedoucí až k depresi, poruchy soustředění a časté pocity únavy. Kromě sociálních faktorů (vztahy na pracovišti) lze ovlivnit i pracovní prostředí. Často větrejte, pokud je to možné, případně se jděte alespoň na chvilku projít na čerstvý vzduch. Pohyb obecně přispívá k vyšší odolnosti psychiky a je nejrychlejší cestou k získání duševní rovnováhy, zvýšení koncentrace a zlepšení nálady. Dělejte si tedy pravidelné přestávky během práce a zařaďte do nich pár osvědčených cviků: protáhnutí vestoje, předklony, několik dřepů, úklony trupu do stran či otáčení trupem s rukama v bok. Možná přijdete i na další, které vám udělají dobře, stačí trochu naslouchat svému tělu.

Autorka: Eva Suchomelová

Zdroj fotek: Shutterstock, Liftor.cz