Přibývá důkazů o tom, že nadměrné sezení zhoršuje naše zdraví i kvalitu života. Jedna z novějších studií hovoří o vlivu sedu na nádorová onemocnění jater. Další zase představuje hypotézu, že sedavé zaměstnání narušuje naši střevní mikrofĺóru, což vede např. k obezitě nebo cukrovce 2. typu. Polohovací stoly by se tak mohly stát novým standardem v prevenci civilizačních onemocnění.

Ani dostatek cvičení nevykompenzuje některé negativní dopady nadměrného sezení. S tímto zjištěním přišla jihokorejská studie zveřejněná v prestižním vědeckém periodiku Journal of Hepatology.

Vědecký výzkum, který proběhl v roce 2016, našel spojitost mezi množstvím prosezených hodin a onemocněním zvaným nealkoholové ztučnění (steatóza) jater (v anglické literatuře non alcoholic fatty liver disease – NAFLD).

Tato nemoc se – jak ostatně napovídá její název – projevuje ukládáním tuku v jaterních buňkách. Pokud se neléčí, způsobuje zánět (nealkoholická steatohepatitida – NASH), který může vést k cirhóze jater a nádorovému onemocnění. Steatóza jater je součástí tzv. metabolického syndromu, který se pojí s cukrovkou 2. typu, vysokým krevním tlakem a dalšími kardiovaskulárními nemocemi.

Velký problém představují množící se případy ztučnění jater. Mezi lety 1997 a 2014 stoupl v České republice počet lidí s tímto onemocněním pětkrát (ve věkové skupině 18 až 39 let dokonce 7krát).

Výsledky korejské studie přinášejí další důkaz, že nadměrné sezení (v práci, doma či v dopravě) zřejmě opravdu může vést k předčasnému úmrtí.

Řešení nabízí polohovací stoly

Zmiňované korejské studie se zúčastnilo téměř 140 000 dospělých jedinců. Vědci je – podle míry fyzické aktivity – rozdělili do tří skupin:

• neaktivní,

• mírná aktivita,

• aktivita prospěšná pro zdraví.

Dalším dělícím kritériem byl počet hodin strávených vsedě (do 5 hodin, 5 až 9 hodin a nad 10 hodin denně). Průměrný účastník studie proseděl 7,6 hodiny denně. Součástí studie bylo také vyšetření jater pomocí sonografie (ultrazvuku).

Příznaky NAFLD vědci nalezli u 28 % dobrovolníků (přes 39 tisíc lidí). Studie naznačuje, že doba sezení přímo souvisí s pravděpodobností výskytu nealkoholického ztučnění jater. Jedním z nejdůležitějších výstupů studie bylo zjištění, že ani fyzická aktivita nedokáže zvrátit důsledky nadměrného sezení. Vedoucí studie dr. Seungho Ryu proto tvrdí, že by lékaři měli se svými pacienty řešit možnosti, jak množství prosezeného času snížit.

Pomoci může např. zavedení polohovacích stolů do ordinací praktických lékařů. Vědci testují hypotézu, že pacienti budou ochotnější změnit svůj životní styl, pokud je k němu vyzve praktik, který sám pracuje vestoje.

Další studie

Zmíněná jihokorejská studie ale není jedinou, která se vlivem sezení na zdraví zaobírala. V obecnější rovině se tímto tématem zabývali v roce 2017 finští výzkumníci. Ti našli vztah mezi dobou sezení a vnímanou kvalitou života. Výsledky studie provedené na 1 420 účastníků navíc podpořili teorii, že lehká aktivita negativní následky nadměrného sezení nezvrátí.

Ještě zajímavější jsou výsledky metastudie z roku 2020 uveřejněné v magazínu Frontiers in Microbiology. Naznačují, že sedavý způsob života vede ke snížení počtu druhů střevních bakterií. To má zřejmě za následek rozvoj některých civilizačních nemocí, které se s nadměrným sedem pojí (obezita, cukrovka 2. typu ad.).

Shrnutí článku:

• Nadměrné sezení vede k nealkoholovému ztučnění jater, které může vyústit v cirhózu a nádorové onemocnění.
• Ani nadměrná fyzická aktivita nezvrátí negativní důsledky mnoha prosezených hodin.
• Podle řady studií může nadměrné sezení vést mj. k obezitě a cukrovce 2. typu.